Hledání

Kategorie

Odkazy

Nástroje

TOPlist uloz.to - sdilej snadno datahttp://uloz.to/?partner=346669

Archiv

HARRACHOV - MUMLAVSKÝ VODOPÁD

Cestovní deník

MUMLAVSKÝ VODOPÁD

V údolí říčky Mumlavy přibližně 1,5 km od Harrachova najdete cca 10 m vysoký Mumlavský vodopád. Ten je jedním z nejkrásnějších a také nejmohutnějších v celé České republice. Jen pár desítek metrů proti proudu řeky naleznete také zajímavý erozní útvar - tzv. Obří kotle (obří hrnce) - balvany a skalní plotny s "mísami", které proud dále prohlubuje. Návštěva tohoto místa může být vhodným výletem jak pro seniory, tak i pro rodiče s malými dětmi. Cestou k Mumlavskému vodopádu budete míjet i Hornické muzeum nebo Liščí stezku, která zábavnou formou seznamuje děti s lesem a jeho obyvateli.

HARRACHOV

Mumlava vzniká soutokem Velké a Malé Mumlavy u Krakonošovy snídaně v Mumlavském dole a protéká Harrachovem, je levým přítokem Jizery. Zprava posiluje Mumlavu několik výrazných přítoků(Vosecký a Hraniční potok, Orlí ručej). Pro Mumlavu je typické velké množství nádherně ohlazených kamenů někdy s prohlubněmi vyplněnými vodou. U Mumlavské boudy tvoří vělice pěkné Mumlavské vodopády.

VODOPÁD

Mumlavský vodopád patří k nejvyhledávanějším výletním cílům v západních Krkonoších, je zároveň nejbohatším vodopádem této oblasti. Je právem považován za nejkrásnější část z 12,2 km dlouhého toku Mumlavy.

VODOPÁD

Mumlavský vodopád pak můžeme obdivovat nejlépe z lávky, po které vede žlutá turistická značka, spojující údolí Mumlavy od Mumlavské boudy s rýžovištěm. Mumlavský vodopád je po celé šíři jeho řečiště vysoký 10m, v žulové skále jsou obří kotle, tzv. Čertova oka.

VODOPÁD 

 VODOPÁD

Zdroj: Oficiální stránky města, turistické stránky...

Foto: Archiv města, Martin Orság...

 


 

Komentáře (0)

mates31 | 12.1.2008, 12:03 | trvalý odkaz

KŘÍŽOVÁ HORA

Cestovní deník

Křížová hora
Křížovou horu, vysokou 563 metů nalezneme v obci Jiřetín pod Jedlovou patřící mezi nejvýznamnější dominanty obce. V 18. století zde vzniklo poutní místo, díky legendě o zjevení Spasitele sedmi bratrům. Díky této legendě byla na horu postavena Křížová cesta. O založení Křížové cesty a  výstavbu kaple se zasloužil místní farář Gottfried Liessner a byl vysvěcen 17. září 1764.Na její vrchol vede Křížová cesta s 11 zděnými kapličkami s reliéfními výjevy svatých. 12. a 13. zastavení jsou kaple Povýšení svatého Kříže a 14. zastavení  je kaple Božího hrobu. V roce 1969 byl celý areál prohlášen za kulturní památku.
Legenda vypráví, že sedmi bratrům se zjevil Spasitel na Kříži, který je vybízel k návratu z hromadného odchodu ze země v době protireformace. Vrátil se pouze nejmladší z nich. Leč byl na nohy nemocný, nechal na úpatí hory  vystavět dřevěný kříž. Dlouhou dobu se zde modlil až byl nakonec uzdraven. Místo stalo známým a od té doby k  onomu kříži putovalo  mnoho trpících lidí věřící v uzdravení.

 KŘÍŽOVÁ HORA - BRÁNA

 VSTUP

LEGENDA

KŘÍŽOVÁ HORA 

 -

 -

 KŘÍŽOVÁ CESTA

 -

-

Zdroj: Oficiální stránky města, turistické stránky...

Foto: Archiv města, Martin Orság...

 

Komentáře (0)

mates31 | 12.1.2008, 11:20 | trvalý odkaz

BOZKOV

Cestovní deník

POHLED

První písemná zpráva o podkrkonošské obci Bozkov pochází z roku 1356. Tehdy Havel Húba z Lemberka daroval klášteru Hradiště nad Jizerou kus lesa, ve kterém mniši založili farnost u Panny Marie v Bozkově. Koncem 14. století patřil Bozkov k navarovskému panství Valdštejnů, jehož dalšími významnými držiteli byli Smiřičtí ze Smiřic a od roku 1622 i sám Albrecht z Valdštejna. Co by úhradu za vojenské pohledávky získal Bozkov v roce 1635 hrabě Mikuláš Des Fours. V držení tohoto rodu zůstal Bozkov do roku 1748, kdy bylo semilské panství i s Bozkovem prodáno hraběcí rodině Caretto - Millesimo. V roce 1824 získali Bozkov sychrovští Rohanové. Roku 1923 byl Bozkov povýšen na městys.

 BOZKOV

První písemná zmínka o škole a učiteli sahá až do roku 1749. Nynější školní budova byla předána do užívání v květnu roku 1876. Za svou existenci prošla mnoha proměnami, ale stále slouží svému původnímu účelu. Kvalitní vedení a péče věnovaná obecné i mateřské škole je i důvodem k setrvání mladých rodin s dětmi v obci.

 POHLED


K historii Bozkova patří i Sejkorská kaplička, která se stala poutním místem. V jejím sousedství se nachází známá Masarykova vyhlídka, odkud je úchvatný pohled na Kozákov, Bozkov i na část Krkonoš. Právě z těchto míst se rozhlížel po krásách českých prezident T.G.Masaryk při své návštěvě Semil.
 

 POHLED


Málokdo ví, že páter Chvála v Raisově románu Zapadlí vlastenci, je vlastně bozkovský rodák Josef Alois Kouble. Vypovídá o tom pamětní deska na domě č.100 (dříve u pana Václava Lampy), kde se tento kněz dne 3. srpna 1825 narodil. Vedle humoristických statí neopomíjel ani další slovesnou tvorbu. Napsal např. sbírku epigramů "Zrnka české soli" a podařilo se mu zachytit nářečí Podkrkonoší v době, kdy opravdu žilo, naplněné rázovitými slovy, obraty a rčeními. Mapoval oblast od Držkova po Vrchlabí a od Semil po Příchovice. Páter Kouble patřil mezi vlastence, jejichž jména skutečně zapadla. V minulém století pomáhali udržet mezi lidem český jazyk a plnily svou vlasteneckou funkci.

 

turistická známka

 

 

Zdroj: Oficiální stránky města, turistické stránky...

Foto: Archiv města, Martin Orság...

 

Komentáře (0)

mates31 | 06.1.2008, 16:41 | trvalý odkaz

ČESKÁ LÍPA

Cestovní deník

MÉ BYDLIŠTĚ

 NÁMĚSTÍ

Počátky města České Lípy spadají asi do třetí čtvrtiny 13. století. Tehdy se začala rychle se rozvíjející starší slovanská osada v podhradí vodního hradu Lipý měnit v město. První výslovný doklad o existenci města však pochází až z roku 1337. Z roku 1388 pochází nejstarší doklad velké městské pečeti, která kromě symbolů hrazeného města nese i erb svých zakladatelů a držitelů Ronovců - dvě zkřížené ostrve. Tento jejich znak, vytesaný do kamene, je možno vidět např. i na berkovském portálu, umístěném dnes na vnější zdi klášterního ambitu. Poloha města na významné obchodní stezce byla stálou pobídkou k rozvoji řemeslné výroby (hrnčířství, tkalcovství, soukenictví, později cínařství a jiné), a tak kromě vnitřního města, svázaného dosud patrným věncem hradeb, vznikla též mimořádně rozvinutá předměstí, která měla i své kostely. Dodnes zachovaný je kostel Povýšení sv. Kříže na východě historického města, a na jihu, na hrnčířském předměstí, kostel sv. Maří Magdalény. Kostel Narození P. Marie, který stával od 14. století na severním - Mariánském předměstí, byl přestavěn barokně. Město Česká Lípa patřilo až do novověku k největším poddanským městům v Čechách a již od 14. století bylo nadáno výsadami, kterými byla obdařena královská města (právo samosprávy, právo mílové, právo várečné, právo tržní, právo volného průjezdu a právo na zbudování hradeb).

nádraží

Při získávání a rozšiřování městských práv a výsad těžilo město z významného postavení své vrchnosti - nejprve pánů z Lipé, pak Berků z Dubé a z Lipé. Husitská revoluce však rychlý rozvoj města přerušila. Pán lipského zboží, Hynek Hlaváč, jako většina severočeské šlechty, stál na straně protihusitské, a tak bylo město vojsky Jana Roháče z Dubé v roce 1426 dobyto. Česká Lípa se pak stala nejsevernějším členem táborskosirotčího městského svazu. Škody způsobené za husitských válek, ale především za následujících tzv. lužických válek, byly v druhé polovině 15. století postupně zahlazovány. Byly obnoveny městské domy, jejichž gotické části, zvláště sklepní, se dochovaly dodnes. Také hrad začal být přestavován v pohodlný zámek, nejprve pozdně gotický, později již renesanční. V jeho sousedství byl v roce 1583 postaven renesanční letohrádek zvaný Červený dům. To už se však Berkové dělili o vládu nad městem i o zámek s Vartemberky. Po porážce českých stavů, jejichž protihabsburského povstání se v letech 1618 - 1620 zúčastnila i zdejší protestantská vrchnost, získal zdejší zkonfiskované panství Albrecht z Valdštejna. Jeho nedlouhá vláda přinesla městu založení Augustiniánského kláštera s latinskou školou, pozdějším gymnáziem. Po Valdštejnově zavraždění získali sňatkem s Valdštejnovou dcerou město s novozámeckým panstvím Kounicové, jimž Česká Lípa patřila až do zrušení poddanství v roce 1848. Památkou na poslední českolipskou vrchnost je barokní kamenný znak Kouniců na Kounickém domě na rohu Zámecké a Berkovy ulice.

 LETECKÝ POHLED

Z doby po třicetileté válce, kdy vzhled města obohatily barokní přestavby, novostavby a sochařská díla, pochází také morový sloup na náměstí. Ten připomíná nejen zhoubnou morovou epidemii z roku 1680, ale i s ní související velké nevolnické povstání, jehož několik vůdců bylo na českolipském náměstí popraveno.V 18. století ještě Česká Lípa patřila mezi nejlidnatější česká města a jako jedno z prvních měst v Čechách se otevřela manufakturnímu podnikání. Skutečnou proslulost doma i za hranicemi země zajistily České Lípě kartounky - manufaktury na potiskování textilu. Velké požáry v roce 1787 a zvláště pak v roce 1820, kdy během necelých čtyř hodin lehlo popelem více než 500 domů a 6 manufaktur, zničily větší část historické zástavby, do té doby zčásti ještě dřevěné. Nové domy byly stavěny již celé zděné ve stylu empíru a biedermaieru. Po polovině století obliba kartounu poklesla a začala se odvíjet historie pro Českou Lípu nových průmyslových odvětví, zpracování kůže, potravinářství, lihovarnictví, výroba pianin atd. Druhá polovina 19. století , přinášející rozvoj politického, společenského a kulturního života, obohatila město o řadu veřejných budov postavených ve stylech historizujících a na přelomu století ve stylu secese. Současně narůstalo i národnostní uvědomění české menšiny zakládající si zde první české spolky a usilující - až do rozpadu habsburské monarchie marně - pro své děti o českou školu. V době první republiky česká menšina ve městě vzrostla, zvláště příchodem státních zaměstnanců, asi na 3000 osob. S nástupem fašismu se Česká Lípa stala jedním z míst s největší aktivitou Henleinovy Sudetendeutsche Partei. Do České Lípy byla v říjnu 1934 svolána první henleinovská manifestace, obeslaná asi 24 000 nacisty z celého severního pohraničí. Po mnichovském diktátu bylo město jako součást Sudet obsazeno německou armádou. Rokem 1938 skončil slibný rozvoj města a zdejší továrny byly v dalších letech přeorientovány na válečnou výrobu.

letecký pohled

Po osvobození 9. května 1945 se do České Lípy vrátila většina obyvatel, kteří město na podzim 1938 opustili. Byly odstraněny následky bombardování a továrny opět vráceny mírové výrobě. Následující čtyři desetiletí přinesla prudký nárůst počtu obyvatel a zvětšení města v souvislosti s uranovou těžbou. Počet obyvatel v roce 1992 dosáhl 40.000. Věnec stereotypních panelákových sídliš? vyrostlých kolem města v 70. a 80. letech definitivně změnil jeho tvář. Panelové domy se necitlivě přiblížily i k historickému centru, jehož vzhled byl zanedbáván a jehož další existenci se zdařilo jen s obtížemi zachránit.K rehabilitaci historického jádra města, jež bylo vyhlášeno i za městskou památkovou zónu, dochází zaslouženě od začátku devadesátých let.

 pohlednice

turistická známka

Zdroj: Oficiální stránky města, turistické stránky...

Foto: Archiv města, Martin Orság...

 

 

Komentáře (0)

mates31 | 06.1.2008, 16:36 | trvalý odkaz

ZÁKUPY

Cestovní deník

Zdroj: Oficiální stránky města, turistické stránky... Foto: Archiv města, Martin Orság...

ZÁMEK 

Městečko s bohatou historií, významnými historickými a uměleckými památkami, kulturními tradicemi, krásnou přírodou, turistickými cíli, mnoha sportovními, ubytovacími a stravovacími zařízeními leží v lesnaté, k jihu otevřené krajině 7 km severovýchodně od Mimoně a 8 km od České Lípy v nadmořské výšce zhruba 265 - 270 m (nejvyšší bod zákupského katastru byl Kamenický vrch 466 m, nyní ovšem těžbou kamene snížený pod 440 m), nejnižší - soutok Svitavy a Ploučnice pod Brennou 254 m nad mořem). Katastr Zákup vznikl spojením Zákup, Božíkova, Lasvic se Starým a Novým Šidlovem, Brenné, Veselí a Kamenice.

 MÉĎA NA SZ ZÁKUPY

Zákupy vznikly někdy ke konci 13. st. v období kolonizace, kdy se zde usadili jak Češi (Česká Ves), tak Němci (Richinstat). Roku 1315 je uváděn Fridman ze Zákup, který patřil k vladykům ze Smojna, jejichž tvrz stála patrně na místě nynějšího zámku. V 2. pol. 14. st. se zákupské zboží stává majetkem pánů z Vartenberka, kterým patří do 2. pol. století patnáctého. Pravděpodobně v roce 1359 byly Zákupy povýšeny na městečko. Mezi léty 1460 - 90 získali Zákupy Berkové z Dubé.

 POHLED ZE ZAHRADY

Za Zdislava Berky dosáhly Zákupy svého prvního vrcholu - mimo jiné: výstavba zámku, roku 1541 Zákupy povýšeny na město a obdržely městský znak. 1586 císař Rudolf II. potvrdil Zákupům městská práva a dal jim pečeť . V roce 1553, 1599 a 1680 postihl Zákupy mor. V roce 1612 Zákupy koupil Jan Novohradský z Kolovrat a 1632 přešlo panství do rukou knížat Sasko-Lauenburských.

 NÁDVOŘÍ

Za třicetileté války bylo město několikrát drancováno. V létech 1658, 1680 a 1775 zde došlo k povstání poddaných. Roky 1681 až 1685 patřily výstavbě kapucínského kláštera, 1680 - 90 probíhala přestavba zámku a vybudovány barokní terasy v parku. R. 1689 byl ve zdejší panské sklárně utaven první zlatý rubín v Čechách.

POHLED DO ZAHRADY 


Druhého vrcholu dosáhly Zákupy pod vládou vévodkyně toskánské Anny Marie Františky, která učinila Zákupy svým sídlem. Její dvůr zahrnoval 120 dvořanů a osobních služebníků, kromě služebníků nižších a výdaje na chod dvora činily skoro 40 000 zlatých ročně. Vévodkyně dala vybudovat novou část města (tzv. Malá Strana), v roce 1708 vzniklo sousoší Nejsvětější Trojice. Od r. 1753 se Zákupy dostávají do rukou vévodů bavorských.
V roce 1788 začal průmyslový rozvoj Zákup textilkou J. J. Leitenbergera.

 ZE ZAHRADY

Roku 1803 se majitelem panství stal arcivévoda Ferdinand Rakouský.

Roku 1813 byly Zákupy obsazeny francouzským a pak i ruským vojskem. V létech 1818 - 32 byly Zákupy sídelním městem Zákupského vévodství, jež po porážce císaře Napoleona I. bylo zřízeno pro jeho syna Napoleona Františka Karla Josefa, zvaného Orlík, který tu však nikdy nepobýval.

 OETVÍRACÍ DOBA

V polovině 19. st. dochází k rozvoji společenského života a založení řady spolků. Z nich nejvýznamnější byl v roce 1850 zde rytmistrem v. v. Ferdinandem Leitenbergerem založený první dobrovolný hasičský spolek na území habsburské monarchie a střední Evropy.

Roku 1876 mělo město telegraf a v roce 1883 poprvé projel Zákupy vlak. Telefon byl zaveden roku 1909, od roku 1913 měly Zákupy elektřinu a od roku 1929 kino. Po vzniku Československa byla v roce 1919 otevřena česká škola a o čtyři roky později (1923) vznikl při Národní jednotě severočeské český ochotnický spolek.


Hospodářská krize ve 30. létech 20. st. byla i v Zákupech jednou z příčin rostoucího vlivu fašismu. Ve volbách v roce 1935 získali zde henleinovci 73,35% všech hlasů. Po Mnichovu - 9. října 1938 - byly Zákupy obsazeny německým vojskem. Češi se sem vrátili po vítězství v květnu 1945. Většina Němců byla odsunuta.

Další osudy Zákup se podobaly osudům celé země. Nástup totality vedl ke zrušení obou zákupských klášterů a k pronásledování odpůrců komunismu. Po krátkém uvolnění v době Pražského jara i zde nastala tuhá normalizace. Zákupy rostly administrativní cestou. V roce 1960 byly k Zákupům připojeny Lasvice a Šidlov, 1964 Božíkov, 1971 Brenná s Veselím, 1980 Kamenice.

Hlavním zaměstnavatelem byly celá desetiletí Velkovýkrmny, později Státní statek Zákupy.
Od roku 1964 mají Zákupy novou školu.

V létech 1968 – 1991 sídlila v Zákupech sovětská posádka. Devastace materiální, morální, společenská i kulturní byla v Zákupech vidět na každém kroku.

Po sametové revoluci 1989 zahájily Zákupy nový vzestup, který se projevoval především výstavbou a rekonstrukcemi. Tak např. byly zrekonstruovány obytné domy na sídlišti u školy a v Nových Zákupech, zde vybudován dům s pečovatelskou službou a posléze domov důchodců, v létech 2000-2002 byla zrekonstruována škola, ve stejném roce otevřena sportovní hala, v roce

2005 rekonstruovaný víceúčelový stadion. Nelze zapomenout na nové komunikace, nebo na zrekonstruovaný zámecký park i úpravy samotného zámku atd. atd.

V roce 1994 dostalo město městský prapor a v roce 1997 se konal první ročník Zákupských slavností.

Ve městě Zákupy je evidováno 590 adres.
Poštovní směrovací číslo (PSČ) města je: 471 23, 471 52.
Ve městě Zákupy je evidováno 2 709 obyvatel.
Z celkového počtu obyvatel je žen 1 367 a mužů 1 342 (pod 15 let je dívek 258 a chlapců 279).
Ve městě je 1 277 domácností.

turistická známka

Komentáře (0)

mates31 | 06.1.2008, 15:59 | trvalý odkaz

JEDLOVÁ HORA

Cestovní deník

Zdroj: Oficiální stránky města, turistické stránky... Foto: Archiv města, Martin Orság...

 JEDLOVÁ HORA

Jedlová hora je se svojí nadmořskou výškou 774 m po Luži (793) a Pěnkavčím vrchu (792) třetí nejvyšší horou Lužických hor. Přes vrchol vede důležité evropské rozvodí – zatímco voda ze severního svahu odtéká do Baltického moře, vody z jižního úbočí končí v moři severním. 23 metrů vysoká rozhledna na vrcholu hory poskytuje nádherný kruhový výhled. Pokud zdoláte jejích 123 schodů, budete za dobrého počasí odměněni  pohledem na panorama Krkonoš se Sněžkou , uvidíte Ještěd, Trosky, Ralsko. Na jihu výrazný profil hradu Bezděz, a dále k západu Hazmburk, Milešovka a stolová hora Děčínského Sněžníku.

 V ZIMĚ


Jedlová - Z Varnsdorfu se vydáme po zeleně značené turistické cestě přes Jiřetín na druhý nejvýznamnější vrchol Lužických hor, na Jedlovou (773 m). Naše zraky přitom už z dáli přitahuje štíhlá silueta jedlovské rozhledny. Nenechejme se zmást jejím novotou zářícím vzhledem; rozhledně je už více než sto let. Pátrání po počátcích věže nás přivádí až do roku 1888, kdy se v jiřetínské sekci Horského spolku pro nejsevernější Čechy zrodila myšlenka na postavení rozhledny na Jedlové. Získat souhlas majitele kamenického panství, knížete Kinského, nebylo těžké, protože ten měl ještě v čerstvé paměti dobrou zkušenost se stavbou na Studenci. Spolek zřídil stavební komité, které ze dvou předložených návrhů, na železnou a na kamennou věž, vybralo ten druhý, jehož autorem byl varnsdorfský stavitel Stoy. Podle jeho dispozic se v září roku 1890 začalo s výstavbou. Ještě do zimy se zedníkům podařilo dokončit kamennou kruhovou podstavu, která je zajímavá svými obloukovými reliéfy připomínajícími typický prvek lužickohorské lidové architektury. Během následujícího jara na podstavě vyrostla čtyřstupňová válcová věž s vyhlídkovou plošinou ve výši 23 m. Nad ochozem ozdobeným cimbuřím se ještě zvedala několik metrů vysoká věžička, která zakrývala vyústění schodiště a která zároveň dotvářela velmi pěkný vzhled věže. Celkem si výstavba vyžádala náklad 5.200 zlatých a rok práce. Významným dnem pro obyvatele Jiřetína, ale i pro celý kraj, se stala neděle 14. září 1891, kdy byla rozhledna na Jedlové bez velké slávy odevzdána veřejnosti. A protože rozhledna bez možnosti občerstvení by byla jen polovičním lákadlem, postaral se kníže Kinský současně o otevření hospody vedle věže. Nové objekty se okamžitě staly střediskem zájmu turistů z Čech i Saska.

POHLED Z TOLDŠTEJNU 


Také zásluhou mnoha reklam, které se brzy objevily v tehdejším turistickém tisku. O Jedlové se psalo jako o "Rigi Lužických hor". Zvláštností jedlovské rozhledny bývalo také to, že v její vrcholové nástavbě ve tvaru plamene svíčky hořívala lucerna, jejíž světlo v noci sloužívalo jako maják pro celé okolí. Po letech vysokého zájmu přišlo bohužel období nezájmu. Od roku 1945 věž postupně chátrala, až se po zřícení schodiště koncem 60. let stala nepřístupnou. Veškeré snahy o její rekonstrukci se jevily marné. Když už se zdálo, že rozhledna podlehne nelítostnému osudu, tak jako předtím mnoho jiných, stal se malý zázrak. Aktivním úsilím jiřetínských obyvatel, chvályhodnou iniciativou soukromé firmy (fa. Krejčí a syn z Rumburka), ale také díky sbírce mezi mnoha bezejmennými turisty, se podařilo věž kompletně opravit, takže od léta 1993 je již v provozu. Návštěvu nově rekonstruované rozhledny na Jedlové si určitě nenechejte ujít. Za pěkného počasí nabízí její vyhlídková plošina neopakovatelný výhled na Lužické hory a na oblast Šluknovského výběžku.

jedlová hora 

turistická známka

Komentáře (0)

mates31 | 06.1.2008, 15:28 | trvalý odkaz

BOZKOVSKÉ DOLOMITOVÉ JESKYNĚ

Cestovní deník

Zdroj: Oficiální stránky města, turistické stránky... Foto: Archiv města, Martin Orság...

 JESKYNĚ

Nedaleko Bozkova u Semil najdete největší dolomitové jeskyně u nás, které jsou navíc jako jedny z mála zpřístupněné. Mají nebývale bohatou výzdobu tvořenou unikátními křemencovými římsami a lištami, v dutinách najdete místy až excentrické krápníky. Přímo až úžas však vyvolají podzemní jezírka s modrozelenou, průzračnou vodou. V Listopadové jeskyni pak najdete přírodní unikát, největší podzemní jezero v Čechách – Jezerní dóm. Při prohlídce je na chvíli zhasnuto osvětlení a v přítmí si můžete vychutnávat jeho neopakovatelné kouzlo.

LABUTÍ JEZÍRKO

Dva původně oddělené jeskynní systémy měří dohromady 1040 metrů, přičemž zpřístupněno je přibližně 350 metrů chodeb. Samotný prohlídkový trvá přibližně 45 minut a průvodkyně, alespoň ty, které nás provázely, jsou příjemné a dozvíte se spoustu zajímavých informací.

POHLED

Historie: Jeskyně byly objeveny v roce 1947 při těžbě dolomitu a v 50. letech se zahájily průzkumné práce. Třem místním občanům (J.Kurfiřt, R.Havel, J.Dolenský) se v roce 1957 podařilo proniknout do prostor s krápníkovou výzdobou. Nyní je tato část nazývána Bludiště a Překvapení. Zvláště jeskyně Překvapení vynikne svojí výzdobou. Ve spolupráci s pracovníky Národního muzea byla objevena Listopadová jeskyně se zmíněným podzemním jezerem. Veřejnosti byly jeskyně zpřístupněny v roce 1969. Předtím však musely být sníženy hladiny podzemních jezer o více než pět metrů.

Otevírací doba
Jeskyně jsou otevřeny celoročně v následujících termínech:

Leden – březen: Út-Pá 8-15

Duben – červen: Út-Ne 8-16

Červenec – srpen : Út-Ne 9-17

Září – říjen: Út-Ne 8-16

Listopad-Prosinec Út-Pá 8-15

Vstupné vás vyjde na 80 Kč, důchodci zaplatí 60 Kč, děti 40 Kč. Platí se rovněž za fotoaparát.

turistická známka

Komentáře (0)

mates31 | 06.1.2008, 14:00 | trvalý odkaz

ROZHLEDNA ŠTĚPÁNKA

Cestovní deník

Zdroj: Oficiální stránky města, turistické stránky... Foto: Archiv města, Martin Orság...

štěpánka 

Jihovýchodně od Příchovic, 959m.n m. (vrch Hvězda) můžete navštívit rozhlednu v novogotickém slohu podle návrhu arcivévody Štepána. Stavba 24 m vysoké rozhledny byla zahájena současně se stavbou silnice z Liberce do Trutnova v roce 1847, avšak její dokončení bylo až v roce 1892. Věž nabízí rozhled do všech světových stran, od Kozákova, přes Ještěd, Jizerské hory až po Krkonoše. Rozhledna Štěpánka stojí na rozhraní Krkonoš a Jizerských hor. Osmiboká kamenná novogotická rozhledna se nachází na vrchu Hvězda u obce Příchovice. Byla postavená na základech původní stavby knížete Rohana z roku 1847.


Otevřeno od dubna do prosince takto: duben, listopad a prosinec - každý den 10:30-17:00; květen, červen, září a říjen denně kromě pondělí 10:30-17:30; červenec a srpen denně 10:30-18:00 hodin.
Vstupné činí 10,-Kč.

vstupenky

GPS: 50°43´45.46"N 15°21´41.32"E
Nejstarší novogotická kamenná rozhledna Jizerských hor na vrchu Hvězda nad Příchovicemi ve výšce 959 m.n.m. Je pojmenována po arcivévodovi Stephanovi (Štěpána), který se stal v roce 1847 patronem stavby císařské Krkonošské silnice.
Výstavba se však zastavila odchodem knížete do Uher a to na celých 40 let. Torzo rozhledny udržoval Horský spolek a turisti, kteří sem chodil pozorovat slunce. Toto uskupení nakonec od knížete věž převzalo a o 4 roky později rozhlednu dostavělo a nakonec i otevřelo pro veřejnost roku 1892.
Výhled z ní je opravdu překrásný kromě západních Krkonoš jsou vidět Jizerské hory, Desná a Kamenice.
Ke Štěpánce se váže pověst, podle níž kníže Rohan na varování cikánky zastavil stavbu, protože po dokončení stavby měl brzy zemřít. Roku 1892 byla stavba dokončena a kníže skutečně zemřel brzy poté.....
Štěpánka má jedinečný primát – její vyobrazení na pohlednicích bylo vydáno v rekordním množství. Snad nejznámější je tradiční novoroční výšlap na kopec Hvězdu, který je každým rokem čím dál více navštěvován.
· otevřeno je denně 10.30 – 18.00, za nepříznivého počasí zavřeno
· prodej suvenýrů, občerstvení


Z rokytnického náměstí se vydáme směrem k hotelu Sporthotel Bohemia, kde uhneme doleva a po vrstevnici se proplétáme až na další křižovatku. Zde se dáme rovně a scházíme z kopce okolo Domova důchodců do Pasek nad Jizerou, kde se dáme přes most a  napojíme se na zelenou značku, po níž dojdeme na chatu Perlíček, lidově zvaný Prdek. Dále pokračujeme po žlutém značení na rozhlednu Štěpánka (959 m n. m.). Po zelené se vracíme do údolí na Mýto a pokračujeme po modré Planýrkou zpět do Pasek a stejnou cestou se vrátíme do Rokytnice nad Jizerou.

turistická známka

Komentáře (0)

mates31 | 06.1.2008, 13:35 | trvalý odkaz

ZLATÁ OLEŠNICE

Cestovní deník

ZLATÁ OLEŠNICE

Z historie: Název Zlatá Olešnice je odvozen od místního potoka Zlatník, ve kterém se kdysi dávno rýžovalo zlato a jehož břehy lemovaly olše. První zmínky o obci pocházejí z roku 1033, kdy zde byl, podle některých zpráv, vybudován první křesťanský kostelík, o čemž svědčí zachovalý protokol ze dne 16.6.1776. Domněnku potvrzuje i jiný nález: při bourání staré budovy kostela byl na levé straně malého oltáře nalezen mocný trám s vyrytý římským letopočtem MXXXIII. Horní část obce spadá do chráněné oblasti Jizerských hor, nejvyšší je zde kopec Javorník, dosahující nadmořské výšky 826 metrů. Rozloha katastru je 1595 ha.

zlatá olešnice

První zmínky o obci jsou z r. 1033, kdy podle některých zpráv byl vybudován první křesťanský kostelík. Svědčí o tom zachovalý protokol, sepsaný při komisionelním šetření o jeho stavu, ze dne 13. IV. 1776. Domněnku potvrzuje však ještě jiný nález. Při bourání staré budovy se nalezl na levé straně malého oltáře mocný trám s vyrytým letopočtem římskými číslicemi MXXXIII. Historické záznamy o něm mluví v roce 1384.

krajina - zlatá olešnice

Mlhavá pověst vypráví, že sv. Cyril a Metoděj, kráčejíce kdysi po stezce, která vedla od Semil přes Bozkov, Stanov, po levém břehu Zlatníka k Bílé skále, Buchštejnu a dále přes hranice, založili náš kostelík (starou stezku lze dosud podle zarůstajících úvozů sledovati.) Tato pověst je spíše ve spojitosti se jménem mnichů Cyriaků, kterým snad kdysi náleželo poříčí řeky Kamenice. Na dnešní "Michovce", správně Mnichovce, stával prý jejich klášter. Dnes na místě kostelíka stojí římskokatolický kostel sv. Martina, chráněná památka barokní architektury, která je dominantou obce. V roce 1775 byla blízko kostela vystavěna první škola.

Obec náležela k panství navarovskému a osudy vesničky v minulých dobách souvisí s dějinami hradu Navarov. Obživou obyvatel bylo dříve převážně zemědělství, teprve později s rozvojem průmyslu textilního a sklářského začali lidé docházet za prací do okolních obcí.

V současné době patří ke Zlaté Olešnici osada Stanový s rodným domem spisovatele Antala Staška, dále osada Lhotka a Navarov. V Navarově se nachází zřícenina hradu Navarov a zámeček - nyní penzion.

Turistické informace:Obec leží přímo na hranici chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, národní park Krkonoše je vzdálen několik málo kilometrů.

Proto z hlediska rekreace a turistiky má obec Zlatá Olešnice ideální polohu pro vyznavače letních i zimních sportů. Pro příznivce cykloturistiky jsou zde dobře značené cyklostezky. Naší obcí prochází nová cyklostezka Járy Cimrmana.

Zima se přímo nabízí jak pro klasické, tak pro sjezdové lyžování. V obci je v provozu lyžařský vlek v délce 500 m na vrch Javorník

 ****************************************************************

Do Zlaté Olešnice jsme jeli na svatební cestu, jen týden po svatbě. Bylo krásné slunné počasí. Rádi na to vzpomínáme. Každou chvíli jsme jezdili na výlety po okolí. V Olešnici jsme bydleli v jedné pronajaté chatce. ▼

CHATA

Bylo to tu moc krásné, rádi si prohlížíme fotky zdejšího kraje, protože je fakt na co se dívat. Doporučuji všem, kteří potřebují odpočinek od všedních starostí. Bohužel Zlatá Olešnice nemá turistickou známku:(, ale i tak jsme si přivezli dvě: z Krkonoš a z dolomitových jeskyní, ale o tom zas v jiném článku.

KOSTEL SV. MARTINA

 CEDULE

KOSTEL

KOSTEL ZEVNITŘ 

 ZEVNITŘ

Zdroj: Oficiální stránky města, turistické stránky

Foto: Archiv města, Martin Orság

 

Komentáře (0)

mates31 | 04.1.2008, 18:42 | trvalý odkaz

Běží na blogovacím systému Xicht.cz